Probudilo mě volání mého jména. Otevřel jsem oči a on se na mě díval vystrašeně víc než včera. Už jsem nebyl doma, ale v bílé místnosti na lůžku a kapavce.
“Konečně ses probudil." řekl a spadl mu kámen ze srdce.
“Zas jsem omdlel, že?" optal jsem se.
“Jsem rád, že jsi vzhůru." pověděl a skočil mi kolem krku.
Já se jen usmál a objal ho.
V nemocnici jsem byl tři dny a zjistilo se, že mám málo cukru v mé krvi.
“Takže to mám cukrovku nebo co?" optal jsem se naléhavě.
“Tak nějak." pověděl a dal mi polibek do vlasů.
Na cestu mi dali nějaké prášky, že je mám brát, jednu kapsly denně.
Když jsme odešli, tak jsme se stavili na oběd do nějaké restaurace, a pak jsme odjeli domů.
“Musím pracovat na písemkách, pokuď se bude něco dít, tak mi řekni a prosím říkej mi přesným jménem a tykej mi." řekl.
“Lee-kun." začal jsem provokativně říkat jeho jméno.
“Ty si nedáš pokoj!" křikl naštvaně.
Vyplázl jsem na něj jazyk a začal pobíhat po domě.
“Jen počkej, až tě chytím." křikl za mnou.
Když mě konečně chytil, tak jsme oba dva unaveně upadli na zem.
“Miluji tě." řekl po chvilce.
“Já tebe ne." řekl jsem, abych ho naštval.
Jenže on to asi bral vážně a vstal ze země a odešel pryč. V tom jsem měl takový divný bolestivý pocit na srdci. Šel jsem za ním, ale byl už pryč. Já to tak, ale nemyslel vážně.
Sesunul jsem se k zemi a začal brečet.
“Co se děje?" optal se když se nade mnou skláněl.
“T-ty jsi tady?" řekl jsem šťastně.
“Jistě, že jsem, proč bych odcházel." optal se a objal mě.
V tom mě cvrnknul do čela a já se na něj podíval zmateně.
“Proč- v tom mě políbil a já se přidal. Když nám docházel kyslík, tak jsme se odtáhli a spokojeně oddychovali.
“No a teď jdu opravovat písemky." řekl a zvedl se ze země.
Chvíli jsem tam tak seděl, a pak vstal ze země.
Šel jsem do obýváku kde on už opravoval písemky.
“Nebude ti vadit, když budu koukat na tevelizi?" optal jsem se.
“Ne." řekl a pokračoval dál.
Pustil jsem si Netflix a tam si pustil nějaký horor.
Když zkončil, tak jsem se trochu bál, jelikož mě pořád strašil.
“Pozor, koukni se pod postel, jestli tam náhodou není." zavtipkoval a já se bál čím dál víc.
“Přestaň mě strašit." řekl jsem.
“Ale , ale, bojíš se?" optal se.
“Za trest budeš se mnou spát." řekl jsem.
“To mi nepřipadá jako trest, ale jako odměna" pověděl pobaveně.
“No, jenže já mám ještě práci, takže musíš jít sám-"
“počkám na tebe." skočil jsem mu do řeči a sedl si vedle něho.
Bylo 12 hodin a já už začal usínat, tak jsem se opřel o jeho rameno a po chvilce usl.
Pohled učitele:
Usnul mi na rameně, jak roztomilý. Konečně jsem dokončil poslední písemku a vzal ho do náruče. Šel jsem s ním do pokoje a uložil ho do postele.
Pak jsem si svlékl tričko a lehl si k němu. Je roztomilý když spí. Vzal jsem si ho do objetí a usnul.
Probudil jsem se v objetí. On je tak sexy, bez toho trička.
“Hm." zamručel a víc mě stiskl.
“Dobré ráno." řekl a dal mi polibek na čelo.
“Dobré ráno." pověděl jsem s úsměvem.
“Strašpytle." řekl a já se ušklíbl.
“Hele, to ty jsi mě strašil!" křikl jsem uraženě.
V tom jsem se ocitl pod ním.
“Nebuď takový urážlivka." pověděl.
“Ty!" řekl jsem naštvaně.
“Nemyslíš, že by bylo lepší se s tím smířit?" optal se.
“C-co to děláš?!" vyjekl jsem když mi zajel rukou pod tričko.
“Počkej musíme do školy!" řekl jsem naléhavě. ,
“Je sobota." řekl klidným hlasem.
“No a proto musíme- agh." vyjekl jsem když přejížděl rukou nahoru a dolu.
“No dobře, je čas vstávat." řekl a vstal z postele.
“Jdu se osprchovat, jestli se chceš přidat, nemám nic proti, vylepšilo by mi to den." pověděl ďábelským hlasem.
“Ne, díky." řekl jsem, ale to mi bylo marné.
On mě i tak vzal do sprchy i s oblečením. Páni to tělo, začal jsem slintat, když jsem ho viděl nahého.
“Na copak to koukáš?" optal se, se zvedlím obočím.
“Chtěl bys to snad okusit?" optal se.
“Ehm, ne." řekl jsem a chtěl odejít.
V to mě chytil za ruku a dal mi jí za hlavu. Natisknul mě na kout sprchy a díval se mi do očí. ,,Jsi roztomilý, když se stydíš" pověděl se šibakským úsměvem. ,,Já se nestydím" řekl jsem. ,,Vážně" pozvedl jedno obočí.
Jednou rukou mi držel obě dvě ruce a druhou zajel dolu.
“Ugh, dost!" prosil jsem.
“A co když nepřestanu?" optal se.
“Tak v tobě ztratím důvěru a lásku." když jsem to řekl tak mě hned pustil a omluvil se.
Já vyběhl z koupelny a šel se převléct.
Když jsem šel do kuchyně, tak jsem ho nechtěl vidět, ale srdce mi to nedalo.
Když jsem za ním přišel do obýváku, tak se divil, že jsem přišel.
Žádné komentáře:
Okomentovat