Báseň- Zamotané pocity

Ptám se kapičky vody

Proč slzy mi tečou

Proč smutek nechce odejít

Proč já vlatně musím žít

Dokola se dějí věci

Už mě to vážně nebaví

Dělat to samé stále dokola

Temnota mě zcela zahubila

Mžiku mi radost vzala

Cítím se sama, opuštěná

Mou bolest nikdo nevidí

Mé oči ubrečené

Srdce zlomené

Kdyby nebyl den 

Nebylo by ani nebe

Stále přemýšlím nad životem

Který jsem promarnila tebou

Stále věřím 

Že budu jiná

A nebudu osamocená

Mé srdce

Plné touhy a temnoty

Které je tak vznešené

Mi vzalo naději

Kapičky slz

Který představují bolest

Trny květů zabodnuté v mém srdci

Stále krvácí

Nejde to zastavit

Bolí to

Nebyl bys raději rád beze mně

Já to tady nezvladám a jsem važně bez naděje

Cítím se tak sama

Opuštěná

Nemilovaná

Ale na konec si za to můžu sama

Je to tak zamotaný

Všechno se točí

Nikdo neví

Nikdo neslyší....

Báseň plná emocí

Byla chladná noc

Na nebi tančily hvězdy

A měsíc zářil

Pouhá slova

Která protínala mě každým bodem

Každá čára

Každá bolest

A všechno nakonec....skončí

Temná tma 

Je tak nádherná

Až se mi hnusí

Snad jednou krásu taky zkusím

Jenže tady nejde o tohle

Ten pocit v mém srdci

Je chladný

Krátký nikoliv dlouhodobý

Jako by láska vymizela

Jako bych nic necítil

Je to jako prázdnota

Cítím se prázdný uvnitř

Nic necítím

Mé podvědomí lhát umí

To se ví

Žádné sebevědomí žádná láska

Svět je krutý

Natož láska krutá může býti

Člověka by mohla zabíti

Svět plný bezemocí

Není život

Není nic....

Když podívám se na sebe

Ptám se...

Je tohle sen?

Je to život který mi dali

Bylo to za trest?

Nebo snad náhoda?

Zničený jsem

Jen pouhá a pouhá samotná voda....

Ten svět který ztratil krásu

Uvadl jako květina ve váze

Skončila sama

Tak jako my

Jako my všichni

Nikdo není dokonalý

Nikdo nemůže ani být

Nebyl by to život

Kdyby všechno bylo tak jak dřív