Láska na útěku 1.díl

Každý den to samí,už to nemůžu vydržet. Otec se jen opíjí a matka je mrtvá. Všechno je na mě a moje rozmazlená sestra mě nenechá ani vydechnout. Kdyby se můj otec choval tak jak měl,tak by ho nevyhodili z jeho práce a mohl být pořád samuraj. Ale i když trpím,tak je to má zkouška života. "Co se poflakuješ,,křikla modrooká dívka. Hned jsem poznala,že jde o mou rozmazlenou sestru a tak jsem vstala a omluvila se. To jsem však schytala facku a ona jen s povrchním úsměvem na tváři začala brečet a dokonce se i uhodila. Do pokoje však nikdo nepřišel,žádný naštvaný opilý otec,prostě nic byl klid. "To je divné,,řekla jsem nahlas. V tom se rozrazily dveře a vnich stál šťastný otec. "Mizuri konečně se budeš vdávat,,vykřikl radostně otec a obejmul rozmazlenou sestru. "Otče smrdíš od chlastu,,řekla drze modrooká dívka a opilce odstrčila. "Otče proč si mám vzít nějakého chlapa,kterého ani neznám,,naštvaně pohlédla na otce Mizuri. "To je snad jedno ne,,optal se otec zuřivě. "Ale otče,proč si ho nevezme Aki,,optala se Mizuri žádostně. "Tak dobře,,odvětil otec a podíval se na mě. "Aki vezmeš si Yuriho,,rozkázal otec a odešel. To snad není pravda. Sesunula jsem se na zem a můj stín začal na mě působit. Já si mám vzít nějakého chlapa,kterého ani neznám a je to proti mé vůli,tak to ani nápad večer uteču pryč a už se nevrátím. A tak jsem se rozhodla. Ani netrvalo dlouho a byla noc. Zabalila jsem si důležité věci a odešla z domu. Jelikož byla zima a já byla bosa,tak mi nezbývalo se vrátit. Nejsem moc silná. Jsem slabá a i když se o něco pokusím tak stejně se vrátím domů. Je to totiž mé prokletí. "Ach,,povzdechnu si a otevřu dveře od domu. I když jsem to čekala tak tam stál můj otec a chytil mě za vlasy. "Tak ty chceš utíkat jo,,křikl a pořádnou silou se mnou praštil o zem. "Tak to tě naučí utíkat z domova,,řekl chladně a odešel pryč. Já už tohle nevydržím. Ležela jsem na zemi celá od krve,když v tom se předemnou objevil nějaký chlap. 

Cesta je ještě daleko

Snažím se chytit cesty

Která daleko sahá

Není to cesta snadná

Bouře je mi jasná

Zdaleka překrásná

Zda pochopím ten život

Co dal minuty

Cesty daleké

Kampak vedou-li

Snad se ještě vinou

Pak zase uhynou

Cesta daleká ještě je

Kde je moje naděje?

Zda ji uchopím do ruky

To je však na drahoty

Moje cesta nikam nevede

Doufám,že mě někdo přejede

I když je to pouhá naděje

Svět na mě kouká

To já jsem ten hrdina

Který vše zakrývá

Proto tu je klid

Však žádné další odpovědi

Vždyť to je můj zvyk

Noční jarní sen

Noční obloha vyšla

Měsíček na nebi visel 

Hvězdičky vyletěli ven

Není to jen jarní sen

Cvrček něco říká

To je ale nezbeda

Vždyť já jsem tu taky

Koukneme se na soumraky

To je naše noční obloha

Po které se září svíčkama

Už tu jsou i světlušky

Nezapomeň na mušky

To je krásný sen

Že já tu jsem

Takový divný a zařivý

Jako magie která k nám přišla

A nadělila nám tenhle sen

Však tenhle sen netrvá dlouho

A je zas ráno

Všechno se objasný

Ranním slunkem

A náš sen v tu chvíli ztuhne

Pak je čas vstávat

Je ráno

Pak si pomyslíš na ten sen

A usměješ se jako ranní ptáček