pátek 7. července 2023

Učitel angličtiny 5. část

“Promiň." špitl jsem a šel k němu a objal ho ze zadu. 

“Miluji tě." pošeptal jsem mu do ucha a políbil ho na krk. 

“Zítra mám pro tebe překvapení." oznámil a začal se věnovat práci.

 “Tak to se těším." pověděl jsem a šel do kuchyně udělat snídani.

 Po pěti minutách bylo jídlo hotové. 

“Už je snídaně!" zvolal jsem a nandal nám na talíř.

 “Promiň, ale musím odejít, musím něco vyřešit." oznámil a zběsile se oblékal.

 “A co snídaně?" pověděl jsem naléhavě. 

“Tu sním pak." řekl u vchodu dveří. 

Takže tu budu sám. 
Snědl jsem snídani a umyl talíř. Jeho snídani jsem dal do mikrovlnky. Co budu dělat, doma je nuda.
V tom mě napadlo jít ven se projít. Ale nejprve zavolám mámě jestli je v pořádku. Jdu do pokoje k nočnímu stolku, kde se nabíjel můj telefon. Vzal jsem ho do ruky a vytočil mamku.

“Ahoj, jak se máš synáčku?" optala se radostně mamka.

 “Jde to, jak ty mami?" optal jsem se.

“Je mi výborně, potkala jsem muže, který je milý a má taky dítě dospělý a je svobodný." pověděla. 

“Jsem rád, že se máš dobře a dávej na sebe pozor mami." rozkázal jsem. 

“A co je nového?" optala se. 

“Krom toho, že jsem byl nemocný, tak nic." pověděl jsem.

 “A co tvůj kluk?" optala se. 

“No, tak trochu tu je se mnou." opatrně jsem řekl a čekal křik. 

“Jsem ráda, že s ním trávíš čas, ale až to budeš s ním dělat, tak mějte ochranu." pověděla a lehce se zasmála. 

“Mami!" řekl jsem podrážděně.

 “No, budu muset končit, posílám ti pusinky." pověděla a zavěsila telefon.

 Položil jsem telefon zpět a otočil se ke dveřím. 
V tom jsem dostal vnitřní infarkt. 

“Jak dlouho tu stojíš?!" pověděl jsem zděšením. 

“Asi tak pět minut." odpověděl.

“Co jsi tak důležitého řešil?" podrážděně jsem se na něj podíval.

 “To ti neřeknu." řekl provokativně.
Šel jsem k němu a bouchl ho do ramene. 

“Někdo se tu zlobí " řekl a provokativně mi rozcuchal vlasy. 

“Ty-“ otočil jsem se na něj a v tu ránu mě přitlačil ke zdi. 

“Miluji, když se zlobíš." pošeptal a palcem mi přejel přes rty. 

Podíval jsem se mu do jeho očí a chytil ho za bradu.

 “Já teď budu ten dominantní." pověděl jsem a políbil ho. 

“To ti, ale nedovolím." pošeptal a vyzvedl mě, v tom jsem mu já dal moje nohy kolem jeho pasu a začali se líbat. 

Když jsme se líbali, tak jsme se přesunuli k posteli, a tam mě položil, jako kdybych byl nějaká porcelánová panenka. 
Nechtěl jsem být jen já pod ním, a tak jsem ho chytil a hodil ho pod sebe. Sedl jsem si na něj a přiblížil se k jeho rtům. 
On mě chytil za boky a začali jsme se líbat. V tom jsem zase byl pod ním.

,,Teď je řada na mě" pověděl a rukou mi přejel přes kalhoty.

 “Počkej!" zastavil jsem ho.

 “Co se děje?" optal se zmazeně.

“Nejsem připravený." řekl jsem a trochu se začervenal.

 “Neboj tohle zatím nebude bolet, bude to bolet, až já zvolím čas." řekl a rozepnul mi kalhoty, které i stáhl ze mě dolů. 

Ležel jsem tam a celou dobu se červenal. 
Než se, ale stačil přiblížit k mému rozkroku zavolal mu telefon. 

“V tom nejlepším musí vždy někdo otravovat!" vynadal a zvedl telefon.

 O něčem mluvil a určitě to bylo důležitý, protože odešel. 
Oblékl jsem se zpět a celou noc jsem na něj čekal, ale on nikde. Jdu spát, už jsou dvě hodiny ráno. Šel jsem do pokoje a tam usnul. 
Ráno jsem cítil vůni jídla. Hmmm.........
Šel jsem do kuchyně, kde byl oblečen do zástěry.

“Dobré ráno." pověděl jsem rozespale. 

“Dobré." řekl a dal mi pusu na tvář. 

“Co kuchtíš?" optal jsem se když jsem si začal sedat. 

“Dělám nám smaženou rybu a rýži." odpověděl. 
Po pár minutách to bylo hotové a my se mohli najíst. Hned jsem se pustil do jídla až ho celé snědl.

“Bylo to výborné." pochválil jsem ho.

 “To jsem rád, že ti chutnalo." pověděl. 

“Teď se jsi převléct, pojedeme do lázní." přikázal. 

Šel jsem se převléct a on měl vše připravené.

“Můžeme vyrazit." pověděl s radostí.

 Nastoupil jsem do jeho auta a jeli jsme. Cesta trvala cca hodinu a půl. Vystoupili jsme pěd velkým hotelem, který měl černý skleněný destičky a ve vnitř byl velmi luxusní. 
Byli jsme na pokoji 287, kde byly dvě postele, tevelize, luxus kuchyň a bíločerná koupelna. 

“Počkej tu, musím ještě něco dořešit a hned budu zpět." oznámil a odešel z apartménu. 


Žádné komentáře:

Okomentovat