pátek 8. listopadu 2024

Jen Pocit

Vítr se zvedá, kolem všude prach
V tu chvíli jsem dostala strach
Kolena se mi mžiku podlomila 
V tu chvíli jsem si to uvědomila

Šeptá mi do uší
Promlouvá mi do duši
Že by mě sám ďábel pokouší
Copak to na mě asi vyzkouší

Cítím teď chlad
Že by to snad?
Ne, ne jen hrůzu mi chtěl dát
Ale co byl ten chlad?

Otáčím se, srdce mi buší
A já tuším, že zda se otočím
Srdce mi poskočí
Prosím ať nezaútočí

Zavřu oči, ztiším hlas
Projel mnou mrazivý mráz
V tom jsem slyšela hlas
Zas a zas

Jeho dotek cítím na tváři
,,Přestaň ty hnusný lhaři!"
Snad utéct se mi podaří
Kapky slz mi tečou po tváři

Otevřu oči
Hlava se mi točí
Pohled se mi na jeho oči stočí
Který na mě tak tajně útočí


středa 16. října 2024

Symfonie klavíru

Symfonie do uší mi křičí
Že už konec se blíží
Vysoké tóniny piána
Je jak trýzeň žalu
Ctnostný pane žalu
Řekni mi, dělal jsi to vše pro slávu?

Zoufalství naplnila číši
Když se zvedal tón výši
Muzika hrálá a ty jsi s ní splynul
Jako když hraješ na líbezné housle smrti

Ale touha v tvých očí
Vzplála když nad ohněm jsem stála
Srdce se rozbušilo a pak zapojilo
Trochu mě to rozhodilo

Tvé šarlatánské oči vyprávěly
Že srdce mi právě odebraly
Tvé ladné pohyby na piánu 
Otevřeli v mém srdci bránu
A tys dostal klíč, cos zahodil ho pryč

Tvé prsty pokládají se hladce
Když právě dopadá další klapka
Z očí mi spadla kapka 
Svět se mi otočí, když konec zakončíš
Srdce mi rozbušíš

Čekám co stane se
Zavládne chaos nebo se zem otřese?
Nevím co čekat mám
A tak dál jen poslouchám

Poslední tón, zakončí on
Lidé se zvedají
Rukama mávají, někteří tleskají
Když sólo housle opouští tón








pátek 4. října 2024

Snění

Sním, sním, že už se nikdy neprobudím
Z hlubokého spánku ze záhrobí
Květici na hrobu, platná jen pro dnešek
Zaprší a vítr květy odnese

Sním, sním, že dnešek bude výjimečný
Vím, že to nebude to nejhorší 
Hlas který mě vede, už neslyším
A do tmy už jen a jen křičím

Sním, sním, že vezmu nůž a spím
Všede krev a samota
 k šílenství mě dohání
Však cílené plány zaručí

A pak už je tma a já nemůžu snít
Bez toho abych mohla zase žít
Rukou mou se zabiju
Už nikdy žádnou bolest neprožiju

čtvrtek 12. září 2024

Učitel angličtiny 14. část

Druhý den ráno jsem se probudil zakrytý v posteli sám. Posadil jsem se a prohrábl si vlasy. Kolik je vůbec hodin? Vzal jsem hodiny, které stáli na stolku vedle postele. Je 11:20, tak pozdě huh. Vstal jsem z postele a budík položil zpět na stolek. Šel jsem k oknu a roztáhl záclony, které zakrývaly okno. V té chvíli mě zachvátilo ostré světlo slunce. Oh ano jsou letní prázdniny.......
Všichni chodí na tůry nebo na koupaliště s přáteli a já jsem ten, kdo zůstává doma. V tom se mi otevřeli dveře a v ní ho stál naštvaný Lee. Opřel se o futra dveří a pozoroval mě deset sekund.
,,Vážně si myslíš, že tě nechám doma" povzdechl si a zkřížil své ruce na prsa. ,,Co plánuješ zase" řekl jsem unaveně. ,,Strávit s tebou prázdniny" řekl a šel ke mě pomalým krokem až byl u mě. Pohladil mě po vlasech a políbil na čelo. ,,Vím, že jsi unavený, ale já chci abys byl šťastný" pověděl a propojil naše ruce. ,,Víš to, že?" pověděl atraktivním přízvukem a pohladil mě po tváři. 

A tak jsem byl přimucen jít si užívat prázdniny. 
,,Kam vůbec jedeme" optal jsem se uraženě. ,,Oh, to uvidíš až tam budeš" pověděl a usmál se šibalsky. Cesta určitě bude dlouhá, tak zatím můžu napsat Maikerovi. 

Ahoj Maikeru😁........

Čus....

Tak jak jde život?

Újde co ty, pořád jsi s tím učitelem?

Moje máma zemřela takže ne, nemám se dobře😮‍💨

To je mi líto, snad se z toho dostaneš.

No to jo....

V tom mi sklopil telefon. Podíval jsem se na něj naštvaným pohledem. ,,Povídej si se mnou, nebo budu žárlit" pověděl jemným tónem. ,,Ugh....no jo" řekl jsem a zandal telefon do kapsy. 
,,Tak co chceš" optal jsem se znuděně. 
,,Nebuď hned tak hnusný" pověděl. ,,Nejsem" řekl jsem a skřížil si ruce na prsa. ,,A teď jsi uražený, miluji tvé změny nálad" pověděl a jemně se zasmál. Chvíli jsem přemýšlel a bylo zase ticho. ,,Noták mluv se mnou," položil svou ruku na mé stehno a začal mě s ní hladit. ,,Nemáme se o čem bavit," pověděl jsem a odstrčil jeho ruku z mého stehna. ,,Kdysi jsi byl veselejší a taky ses rád se mnou bavil, co se změnilo?" optal se smutným tónem. ,,Víš co se změnilo? moje máma zemřela, to se změnilo!!!" křikl jsem naštvaným tónem. ,,Jen jsem tě chtěl udělat šťastným" pověděl se smutným tónem. Trochu jsem to přepískl a začal jsem toho litovat. ,, Promiň" odmlčel jsem se. V autě pak panovalo ticho. 
Po několika minutách jsme zastavili před nějakou luxusní vilou. Byla celá černá a vypadala velice moderně. 
,,Jsme tu" pověděl a vyšel z auta, pak rychle šel k mým dveřím a otevřel je. Byl jsem trochu překvapený, ale to by nebyl on takže jsem vystoupil z auta a prohlédl si vilu z blízka. 
,,No co tak koukáš, běž do vnitř" pověděl pobaveně. Jen jsem na něj hodil pohled přestaň mě otravovat a dál okukovala vilu. Vážně byla krásná. Až po tom co jsem jí celou okoukal jsme šli do vnitř a tam mi mohla spadnout na zem pusa.


Učitel angličtiny 13. část

Když jsem se probudil bylo kolem 12 hodině a oni pořád nikde, možná se někam ještě stavili. Šel jsem do kuchyně kde jsem si připravil oběd, ten tvořil toust a slanina. Miluji slaninu když je pěkně křupavá a rozpouští se v puse, nejlepší je s vajíčkem ale ty bohužel nemáme. Měl bych pak skočit nakoupit potraviny. Ale teď......začal jsem si zpívat písničku My life Is like a Cinemate......
V tom někdo zabušil na dveře. Kdo mi ruší tuhle dobu moje sólo zamručel jsem. Šel jsem ke dveřím a otevřel je. V nich stála policie a já věděl, že to nevěstí nic dobrého. ,,Dobré odpoledne, chceme vám oznámit, že vaše matka zemřela při bouračce" řekl jeden policajt a předal mi její věci + nahrávku. ,,Děkuji, nashle" řekl jsem a zavřel rychle dveře. 
Spadl jsem na zem a začal brečet. Trhalo mi to srdce, nemohl jsem dýchat jak jsem se dusil slzama. Mami........
Nikomu jsem neodpovídal na zprávy nebo telefonáty, chci být sám. Už týden nespím a stále přemýšlím jak pomalou smrtí umírala. Ani tu nahrávku co jsem dostal jsem si nepustil. Byl jsem sám uzavřený v domě bez jediného světla,všude byla tma a já se cítil tak prázdný. Dokonce jsem ani nekontaktoval Leeho, bůh ví co dělá. 
Lehl jsem si na gauč celý unavený a zničený jsem usl, ale hned po chvilce se vzbudil z noční můry. Mám noční můry o tom jak vidím svou mámu umírat a říká mi, že za to můžu já. 
Chci aby to skončilo, cítím se tak sám. V tom někdo zaklepal na dveře. Neodpovídal jsem, nechal jsem toho čmověka klepat. Tyto zvuky se ozývali všude po domě a bylo to docela otravné, ale stále jsem neodpovídal. Když už klepání ustalo cítil jsem něčí ruku na mém rameně. 
Vystraseně jsem sebou uckl a podíval se kdo to je. ,,Lee?" Lee si povzdechl a chytil mě za lím mého trička. ,,Jak se opovažuješ mi neodpovídat na zprávy" křikl naštvaně. Byl jsem unavený ani jsem se nebránil. ,,Oh bože" řekl a silně mě objal, bylo to příjemné jako od mámi. Jemně jsem ho odstrčil. ,,Nech mě být" řekl jsem zesmutněle. ,,Promiň, že jsem tu pro tebe nebyl,je mi to velice líto, ale tohle ti nepomůže vrátit jí zpět" pověděl a objal mě. ,,Nech mě být" křikl jsem trochu agresivně. ,,Promiň" pověděl jsem provinile. ,,Vím jak se cítíš, mě se to stalo taky" řekl a díval se k zemi. ,,Bylo mi teprve šest let a viděl jsem svou matku umírat" pověděl a stále se díval do země. 
Chytil jsem ho za bradu a otočil mu hlavu, abychom si mohli hledět do očí. ,,Máš pravdu, měl jsi to horší, má máma by to nechtěla, abych se takto ničil" řekl jsem s úsměvem. ,,Nepřetvařuj se, vím že ve vnitř trpíš" řekl chladně. 
,,Máš pravdu, bolí to, ale nějak to zvádneme" řekl jsem. V jeho přítomnosti jsem se cítil líp, nebyl jsem osamělý a měl jsem zdroj tepla, lásky. 
Objal jsem ho pevně jak jsem mohl a lehl si na něj. Mám tady nahrávku, nevím co tam je, ale chci to slyšet. Pustil jsem nahrávku a byl tam mámčin hlas ,,Zlatíčko jestli tohle slyšíš, tak jsem mrtvá, chtěla jsem ti říct že tě miluji nadevše a nedavej si to za vinh, vždyť za to nemůžeš, chci abys byl šťastný i bez nás, bohužel můj přítel je mrtví i jeho syn" to bylo vše pak jsem slyšel jak brečí. Rozbrečel jsem se tohle bylo poslední co mi po ní zbylo. Zabořil jsem hlavu do Leehovo hrudi a on mě začal hladit. Přitisk jsem si nahrávku k srdci a usnul.