Nitro v temnotách

Sklíčená už zase jsem

Přála bych si aby to byl sen

Však realita krutá může být

A život mi může znepříjemnit 

I když úzkost srdce má

Dbej na slova tvá

Jediný pohled pronikavý

Můžeš stát na cestě nepravý

City, deprese a nemravnosti

Já cítím z tebe trochu chamtivosti

Pohlédnu ti do očí

A hlava se mi zatočí

Když odraz do něž se dívám 

Srdce se mi zase stmívá

Sklíčená v depresích a život v nesnázích

Neb Boha chovám v prsou svých

Navěky svoji

Světlo pronikavé jako tvé oči

Dnes je naše výročí

Pamatuji na tvá slova

Který se mi v hlavě přehrávají znova

Teď kapky deště

Přál bych si, tě políbit ještě

Teď se skláním nad kamenem

Podepsaným tvým jménem

V ruce modré květice

Miluji tě velice

Poslední slova ,,zbohem"

Teď spíš v spánku ubohém

Už nikdy neuslyším tvá slova

Ani žádná nová

Teď jen bezesným spánku spíš

Aspoň trpět nemusíš

Andělé sklánějí se nad námi

Mé oči se plní slzami

Snad otevřou se nebeské brány 

A mě se zahojí staré rány

Teď tě musím nechat odejít

Náse cesty rozejít

Jednoho dne však stane se

Že mě smrt jednoho dne odnese

Až se náše cesty spojí

Budeme zas jen svoji

Jako kdysi na začátku

Zkončí sñatek pohádku

 

Jen Pocit

Vítr se zvedá, kolem všude prach

V tu chvíli jsem dostala strach

Kolena se mi mžiku podlomila 

V tu chvíli jsem si to uvědomila

Šeptá mi do uší

Promlouvá mi do duši

Že by mě sám ďábel pokouší

Copak to na mě asi vyzkouší

Cítím teď chlad

Že by to snad?

Ne, ne jen hrůzu mi chtěl dát

Ale co byl ten chlad?

Otáčím se, srdce mi buší

A já tuším, že zda se otočím

Srdce mi poskočí

Prosím ať nezaútočí

Zavřu oči, ztiším hlas

Projel mnou mrazivý mráz

V tom jsem slyšela hlas

Zas a zas

Jeho dotek cítím na tváři

,,Přestaň ty hnusný lhaři!"

Snad utéct se mi podaří

Kapky slz mi tečou po tváři

Otevřu oči

Hlava se mi točí

Pohled se mi na jeho oči stočí

Který na mě tak tajně útočí

Symfonie klavíru

Symfonie do uší mi křičí

Že už konec se blíží

Vysoké tóniny piána

Je jak trýzeň žalu

Ctnostný pane žalu

Řekni mi, dělal jsi to vše pro slávu?

Zoufalství naplnila číši

Když se zvedal tón výši

Muzika hrálá a ty jsi s ní splynul

Jako když hraješ na líbezné housle smrti

Ale touha v tvých očí

Vzplála když nad ohněm jsem stála

Srdce se rozbušilo a pak zapojilo

Trochu mě to rozhodilo

Tvé šarlatánské oči vyprávěly

Že srdce mi právě odebraly

Tvé ladné pohyby na piánu 

Otevřeli v mém srdci bránu

A tys dostal klíč, cos zahodil ho pryč

Tvé prsty pokládají se hladce

Když právě dopadá další klapka

Z očí mi spadla kapka 

Svět se mi otočí, když konec zakončíš

Srdce mi rozbušíš

Čekám co stane se

Zavládne chaos nebo se zem otřese?

Nevím co čekat mám

A tak dál jen poslouchám

Poslední tón, zakončí on

Lidé se zvedají

Rukama mávají, někteří tleskají

Když sólo housle opouští tón

Snění

Sním, sním, že už se nikdy neprobudím

Z hlubokého spánku ze záhrobí

Květici na hrobu, platná jen pro dnešek

Zaprší a vítr květy odnese

Sním, sním, že dnešek bude výjimečný

Vím, že to nebude to nejhorší 

Hlas který mě vede, už neslyším

A do tmy už jen a jen křičím

Sním, sním, že vezmu nůž a spím

Všede krev a samota

 k šílenství mě dohání

Však cílené plány zaručí

A pak už je tma a já nemůžu snít

Bez toho abych mohla zase žít

Rukou mou se zabiju

Už nikdy žádnou bolest neprožiju