Než z úst vyslovím poslední přání
Dokud bude ve mne dech
Prosím, prosím, ležet mrtvého nech
Ve stínech temný Havran křičí
A u toho mi minulost líčí
Neúprosně trpím, když dýku v srdci svírám,
a v tichu noci před smrtí se skrývám
Stíny se plazí po mé tváři,
všechno, co miluji, pomalu shoří v záři
Z očí mi slzy kanou jak déšť,
snad v jejich kapkách najdu ještě sněť
Hvězdy se propadly do černých hlubin,
já ztrácím se v čase, v prázdných hodinách vin
Mé rty už šeptají modlitby bez víry,
když andělé mlčí a ďáblové pijí z číše šílený
