přitom ticho padá v malé dědině.
Přejíždí auto po cestě líně,
kola si šeptají s mokrou hlíně.
Slunko svítí, všechno hřeje,
na střechu auta něco pěje.
Snad malý ptáček z lesní strany,
co vítá ráno svými písněmi ranní.
A když už je chlad, tak zima přeje,
svůj bílý šál po krajině věje.
Stromy se choulí pod tíhou sněhu,
rok tiše plyne v svém tichém běhu.
A když školní rok nás přivítá,
do tašek schová sny z léta vítá.
Zvonek nám šepne, že čas zas letí,
nové dny píší příběh pro děti.
To je nádhera i když ne spisovně
OdpovědětVymazat