srdce roztříštilo se a opustila mě,
jako uvadlý kvítek, jako smutná slza,
co stéká po tváři, kde dřív žár lásky plál za.
Bezesnů, bez duše,
tvé slova mě raní jako kuše,
v hrudi zůstává jen prázdný stín,
a vzpomínka — můj jediný vin.
Je to jen vina, jen vina,
tlukot srdce neslyším,
jen tvé slova uslyším,
jak ozvěna v tichu doznívá.
Ať ticho pohltí vše, co zbylo,
mé tělo, dech i křehké víno,
z lásky zůstala jen vina,
a s ní já naposled — piji otrávené víno.
Žádné komentáře:
Okomentovat