V tom někdo zabušil na dveře. Kdo mi ruší tuhle dobu moje sólo zamručel jsem. Šel jsem ke dveřím a otevřel je. V nich stála policie a já věděl, že to nevěstí nic dobrého. ,,Dobré odpoledne, chceme vám oznámit, že vaše matka zemřela při bouračce" řekl jeden policajt a předal mi její věci + nahrávku. ,,Děkuji, nashle" řekl jsem a zavřel rychle dveře.
Spadl jsem na zem a začal brečet. Trhalo mi to srdce, nemohl jsem dýchat jak jsem se dusil slzama. Mami........
Nikomu jsem neodpovídal na zprávy nebo telefonáty, chci být sám. Už týden nespím a stále přemýšlím jak pomalou smrtí umírala. Ani tu nahrávku co jsem dostal jsem si nepustil. Byl jsem sám uzavřený v domě bez jediného světla,všude byla tma a já se cítil tak prázdný. Dokonce jsem ani nekontaktoval Leeho, bůh ví co dělá.
Lehl jsem si na gauč celý unavený a zničený jsem usl, ale hned po chvilce se vzbudil z noční můry. Mám noční můry o tom jak vidím svou mámu umírat a říká mi, že za to můžu já.
Chci aby to skončilo, cítím se tak sám. V tom někdo zaklepal na dveře. Neodpovídal jsem, nechal jsem toho čmověka klepat. Tyto zvuky se ozývali všude po domě a bylo to docela otravné, ale stále jsem neodpovídal. Když už klepání ustalo cítil jsem něčí ruku na mém rameně.
Vystraseně jsem sebou uckl a podíval se kdo to je. ,,Lee?" Lee si povzdechl a chytil mě za lím mého trička. ,,Jak se opovažuješ mi neodpovídat na zprávy" křikl naštvaně. Byl jsem unavený ani jsem se nebránil. ,,Oh bože" řekl a silně mě objal, bylo to příjemné jako od mámi. Jemně jsem ho odstrčil. ,,Nech mě být" řekl jsem zesmutněle. ,,Promiň, že jsem tu pro tebe nebyl,je mi to velice líto, ale tohle ti nepomůže vrátit jí zpět" pověděl a objal mě. ,,Nech mě být" křikl jsem trochu agresivně. ,,Promiň" pověděl jsem provinile. ,,Vím jak se cítíš, mě se to stalo taky" řekl a díval se k zemi. ,,Bylo mi teprve šest let a viděl jsem svou matku umírat" pověděl a stále se díval do země.
Chytil jsem ho za bradu a otočil mu hlavu, abychom si mohli hledět do očí. ,,Máš pravdu, měl jsi to horší, má máma by to nechtěla, abych se takto ničil" řekl jsem s úsměvem. ,,Nepřetvařuj se, vím že ve vnitř trpíš" řekl chladně.
,,Máš pravdu, bolí to, ale nějak to zvádneme" řekl jsem. V jeho přítomnosti jsem se cítil líp, nebyl jsem osamělý a měl jsem zdroj tepla, lásky.
Objal jsem ho pevně jak jsem mohl a lehl si na něj. Mám tady nahrávku, nevím co tam je, ale chci to slyšet. Pustil jsem nahrávku a byl tam mámčin hlas ,,Zlatíčko jestli tohle slyšíš, tak jsem mrtvá, chtěla jsem ti říct že tě miluji nadevše a nedavej si to za vinh, vždyť za to nemůžeš, chci abys byl šťastný i bez nás, bohužel můj přítel je mrtví i jeho syn" to bylo vše pak jsem slyšel jak brečí. Rozbrečel jsem se tohle bylo poslední co mi po ní zbylo. Zabořil jsem hlavu do Leehovo hrudi a on mě začal hladit. Přitisk jsem si nahrávku k srdci a usnul.
Žádné komentáře:
Okomentovat