Učitel angličtiny 8. část

,,No a jelikož jeho syn neměl kde spát, tak spal u mě v pokoji. I když na sedačce bylo místo, ale podle mámi by host neměl spát na sedačce, a tak jsem tam musel jít já." vyprávěl jsem Leeovi. 

,,Snad se ti ten kluk nelíbí, když ho bez boje, tam necháš." pověděl žárlivým tónem. 

“Nemůžu odporovat mámě!" vyřkl jsem. 

“Jsi už dospělý!" pověděl. 

“A ty zas starý." pronesl jsem. 

“Nejsem starý je mi teprve 29 let." pronesl uraženě.

“Že ty na něj žárlíš." řekl jsem provokativně. 

“Nežárlím." pověděl se skříženýma rukama na hrudi. 

Pousmál jsem se a dal mu pusu na nos. 

“Ty víš co mám rád." pověděl a chytil mě za bradu.

“Mám pro tebe dárek." sdělil jsem. 

Vytáhl jsem z kapsy náramek, který jsem mu koupil k narozeninám, ale jelikož nevím kdy je má, tak mu to dám dřív. 

“Proč za mě utácíš, to bych měl dělat já!" vyřkl uraženě. 

“Nevím kdy máš narozeniny, a proto jsem ti koupil dárek." řekl jsem šťastně. 

“Narozeniny mám až za měsíc, ale děkuji, příště mi ale nic už tak drahýho nekupuj."  pronesl a nasadil si náramek na ruku. 

“To mě, ale nezastavíš, budu to dělat a ty zas taky." pověděl jsem.

“To máš smůlu, já ti to osobně zakazuji." pronesl. 

“Jak chceš." pověděl jsem a odešel z jeho kabinetu. 

Když jsem vešel do třídy, tak se kolem mě seběhly všechny holky ze třídy a začali na mě s blbíma otázkama. 

Že jsem nějak často v kabinetu, jestli něco s ním mám a další blbosti. Sice je to pravda, ale já je rychle odbyl. Sedl jsem si na své místo a připravil si na hodinu matiky. To bude zas nuda. Dělali jsme test z rovnic, které mi vážně nejdou. Nikdy jsme je nepochopil a to se divím, že jsem na téhle škole. 

Po škole jsem byl zas přivolán do jeho kabinetu. 

“Proč tu opět jsem." vyzvídavě jsem se optal.

“Všiml jsem si, že máš špatné známky z matiky." pověděl starostlivě.

 “To je z toho, že neumím rovnice." řekl jsem. 

A on se začal smát přes celý kabinet.

 “Nesměj se mi." vyjekl jsem nabručeně. 

“Já ti to zítra ráno vysvětlím, takže sraz zde v šest hodin." přikázal, a pak mě propustil. 

Domů jsem přišel až v pět hodin, takže mi zbývalo si dát sprchu a studenou večeři, jelikož byli někde pryč. 

Proč jsi užívají beze mě, proč mě taky nevezmou sebou, zamyslel jsem se a uraženě cicupital k ledničce. Mamka nic nevařila, takže půjdu spát hladový. 

Šel jsem tedy do obýváku si nachystat spaní, ale než jsem se stačil uspat, zavolal mi telefon. Hmm...neznámé číslo, kdo to může být? Zvedl jsem to a poznal povědomí hlas. Byl to můj slizký otec, který mě opustil když jsem byl malý. Jak ale zná mé číslo? 

“Co potřebuješ?" optal jsem se bez zájmu. 

“Potřebuji tvojí mámu k telefonu." pověděl. 

“Ona tu teď není, co po ní chceš?" optal jsem se. 

“Chci, aby mi vrátila moje peníze, který jsem jí půjčil před měsícem." řekl. 

“Povím jí to." sdělil jsem a zavěsil to.

Ona si od něho půjčila peníze, to se mi ní ní nezdá. Neřešil jsem to a šel spát.

Omlouvám se za krátkou epizodu, ale jsem unavená a můj mozek potřebuje odpočinek, takže zatím vydávám toto.