Zrada

Zrada je sladká pomsta,

když důvěra v popel dorůstá.

Tvářil ses jako lék na bolest,

přitom jsi byl důvod, proč nešlo dál nést.

Slova byla jak pouhý polibek,

a láska jen něha na jeden okamžik.

Sliby se rozplynuly jak dým,

a já teď nevím, komu ještě uvěřím.

Občas se zamýšlím nad otázkou proč,

však z úst mi vyjde jen:

„Copak jsi mě nikdy nemiloval?“

A přestože tvé jméno šeptám potichu,

v duši mám bouři a v očích prázdnotu.

Tys odešel, jako bych nic neznamenala,

a já se ptám, proč jsem tě tolik milovala.