A tak začala naše legenda o bozích a příšerách z podsvětí. Nebo snad to nebyl poslední boj?
Dnešní doba :
Jmenuji se Jacke a tak trochu jsem jiný než ostatní lidé. Mám totiž dar.......
Můj dar není až tak prostý, umím ovládat blesky, jako Thór, jen bez kladiva. Můj dar je k něčemu předurčen a já doufám, že jednou s tím zachráním svět jako hrdina. Ale jak to jde s mým životem?
No donedávna jsem si myslel, že jsem sám, ale jsou tu i jiný lidé, kteří mají taky dar. A tyto lidé jsou moji přátelé. Seznámili jsme ani nevím jak, byl to jako osud nás všech, nás pěti. Ale díky všemu jsem pochopil, že někdy je lepší být pohromadě se svou rodinou než bude pozdě a vše se ztratí. A teď vlastně chápu, že mi ani nejsme lidé, ale nejmocnější bohové v historii. No a jak to? Já jsem potomek Thóra a ostatní jsou taky potomci bohů. A teď vám chci říct, jak se naše parta dala dohromady...........
Před třemi dny:
,,Crrrrr" zazvonilo na hodinu a já se chystal do třídy. Upřímně, já se na tenhle semestr netěšil, jelikož tento rok mám ve třídě jednoho grázla, který si ze mě dělá srandu a doborá si mě. Ale kdyby byla možnost, tak bych radši šel do druhé třídy, kde je ta nejkrásnější a nejvtipnější holka na škole. Jmenuje se Kiara Nettless. Její oči jsou jako křišťálové drahokamy, vlasy se jí vlní a voní po fialkách a ten hlas, je ta tak heboučký jako hřbet pírka. Postava je tak sexy, že jí hned přijali do roztleskavacího klubu, nos má jako princezna a vlasy třpytivý jako zlato.
,,Jacke se nám zamiloval" vykřikl otravný kluk, který seděl na lavici a jedl červené jablko. ,,Abys ses neudusil svou vlastní pýchou Lucasy" řekl jsem a probodával ho očima. ,,Ty máš co mluvit, pochcánku" pověděl a celá třída se začala smát. Určitě chcete vědět, proč mě tak nazval. No jednou jsem omylem na sebe vylil pití, a tak jsem i narazil na Luca a jeho posměšnou partu. A tak to bylo no. Ale najednou co jsem neslyšel smích, byl u mě učitel.
,,Pane Morisne, radím vám dávat pozor na hodinu, jinak v tomhle semestru neprojdete" pověděl důrazně učitel. ,,Promiňte, pane Dilviku, už se to nestane" omluvil jsem se. ,,No dobře, vraťme se k hodině, kdo mi řekne kolik se rovná pí" zeptal se a šel k tabuli a ukázal na vzorec.
,,Já, já" vykřikovala Suzie, která vypadala, že to vykřikne přes celou třídu.
Bohužel pro ní vyvolal Lucase, který si hrál s propiskou.
,,Pane Percy,.řekněte nám odpověď" přikázal učitel s přísným pohledem. ,,Co já vím" vyřkl drze a usmál se. ,,Pane učiteli, já to vím" vykřikovala Suzie. ,,Dobře Suzie, řekni nám správnou odpověď" pověděl sklesle učitel. ,,Je to dvacet šest" odpověděla Suzie a výherně se usmála. ,,To je správná odpověď" pověděl a sedl si na svou židli.
Pak už jsme celou hodinu psali cvičení na procvičení látky z minulého ročníku. Po těchto úkrutných minutách zazvonilo na přestávku.
Konečně si mohu oddechnout. ,,Hej Jacke, co takhle si zahrát chystanou" pověděl snobsky a vzal mi penál.
,,Dej mi ho" křikl jsem přes celou třídu a učitel se na mě podíval rozzuřeně.
,,Pane Morisne, jste dnes poškole" oznámil učitel naštvaně a odešel ze třídy.
No tohle mi ještě scházelo. Protočil jsem očima a podíval se na Lucase. Ten jen ďábelsky zkroutil pusu.
,,Naval mi ten penál" vyřkl jsem a chytil ho za límec. ,,Jestli ho chceš tak chytej" řekl a hodil penál z okna.
Pustil jsem mu límec a podíval se z okna. Proč mi musel zrovna spadnout do křový, který má trny. Rychle jsem vyběhl ze třídy, ale v tom spěchu jsem nedával pozor, a tak narazil do někoho.
,,Promiň" zvedl jsem se ze země a podíval se na toho koho jsem srazil. ,,To nic, já nedávala pozor" pověděla jemným hlasem. Mé oči se náhle rozzářily, když jsem poznal tu tvář, byla to Kiara Nettless. Nabídl jsem jí ruku, aby vstala a ona jí příjmula. Její ruce byly tak křehké, ale zároveň tak hebké.
,,Jacke, dej ty špinavý pračky od mé holky pryč" křikl Lucas.
Rychle jsem odstoupil od ní pár kroků a podíval se na Lucase. ,,Nemáš něco venku Jacke" pozvedl jedno obočí a výsměšně se mi podíval do tváře.
A jo penál. Rychle jsem se zapamatoval a utíkal ven. V tom jsem byl u keře a natáhl ruku k penálu, ale v tom jsem ucítil ostrou bolest na paži. Chtěl jsem se podívat, ale v zápětí celým keřem projelo napětí a shořel na popel.
,,Co to sakra bylo" optal jsem se sám sebe. Vzal jsem penál, který ležel zázračně na zemi a šel zpět do třídy. Cestou jsem šel rovnou i na ošetřovnu, aby mi ošetřili ránu. A jak hodiny plynuly, tak mě čekala už jen ta poslední, a to byla poškola.
Moje cesta na poškolu vedla do učebny chemie, kde jsem nebyl sám. Byla tam Kiara, Lucas, protože vyrušoval při hodině a další tři lidé.
Jelikož Lucas a Kiara byli v prostředních lavicích, tak já si šel sednout k oknu, dál od toho parchanta.
Uběhlo pár minut a ve dveřích se objevil učitel.
,,Tak poškoláci za mnou" přikázal a všichni se začali zvedat, až na mě.
,,Pane Morisne, zvedněte se a pojďte sem" křikl učitel.
Všechno kolem mě se začalo točit a já upadal do tmy. ,,Pane Morisne" křikl učitel a já se zpět navrátil do reality. Když jsem se podíval kolem sebe, byl jsem na zemi a nademnou se tyčily hlavy. Posadil jsem se a promnul si oči.
,,Co se stalo" optal jsem se zmateně. ,,Omdlel jsi" odvěděla holka, která měla snědou barvu pleti a její vlasy byly do stylu afro. Postavil jsem se, ale hlava se mi pořád točila.
,,Pane Percy doprovoďte pana Morisna na ošetřovnu" rozkázal učitel. Lucas se ke mě přiblížil a neochotně mě vzal za paži a dotáhnul mě na chodbu.
,,Jacke, jen si nemysli, že jsem nějaká tvoje chůva" zasyčel jako had. Dotáhl mě k ošetřovně a zaklepal na dveře. Ve dveřích se objevila stará paní, která měla na tváři úsměv, dokuď neuviděla mě.
Rychle otevřela dveře a Lucasovi řekla ať mě položí na postel. Nevěděl jsem co se děje, ale pak jsem to uviděl.........
Žádné komentáře:
Okomentovat