Nitro v temnotách

Sklíčená už zase jsem

Přála bych si aby to byl sen

Však realita krutá může být

A život mi může znepříjemnit 

I když úzkost srdce má

Dbej na slova tvá

Jediný pohled pronikavý

Můžeš stát na cestě nepravý

City, deprese a nemravnosti

Já cítím z tebe trochu chamtivosti

Pohlédnu ti do očí

A hlava se mi zatočí

Když odraz do něž se dívám 

Srdce se mi zase stmívá

Sklíčená v depresích a život v nesnázích

Neb Boha chovám v prsou svých

Navěky svoji

Světlo pronikavé jako tvé oči

Dnes je naše výročí

Pamatuji na tvá slova

Který se mi v hlavě přehrávají znova

Teď kapky deště

Přál bych si, tě políbit ještě

Teď se skláním nad kamenem

Podepsaným tvým jménem

V ruce modré květice

Miluji tě velice

Poslední slova ,,zbohem"

Teď spíš v spánku ubohém

Už nikdy neuslyším tvá slova

Ani žádná nová

Teď jen bezesným spánku spíš

Aspoň trpět nemusíš

Andělé sklánějí se nad námi

Mé oči se plní slzami

Snad otevřou se nebeské brány 

A mě se zahojí staré rány

Teď tě musím nechat odejít

Náse cesty rozejít

Jednoho dne však stane se

Že mě smrt jednoho dne odnese

Až se náše cesty spojí

Budeme zas jen svoji

Jako kdysi na začátku

Zkončí sñatek pohádku