Sním, sním, že už se nikdy neprobudím
Z hlubokého spánku ze záhrobí
Květici na hrobu, platná jen pro dnešek
Zaprší a vítr květy odnese
Sním, sním, že dnešek bude výjimečný
Vím, že to nebude to nejhorší
Hlas který mě vede, už neslyším
A do tmy už jen a jen křičím
Sním, sním, že vezmu nůž a spím
Všede krev a samota
k šílenství mě dohání
Však cílené plány zaručí
A pak už je tma a já nemůžu snít
Bez toho abych mohla zase žít
Rukou mou se zabiju
Už nikdy žádnou bolest neprožiju
Cítím se úplně stejně, taky bych byl radši mrtvý
OdpovědětVymazat